Úvod do tajů zubů
Ach ano, zuby. Ty malé, tvrdé bílé objekty v naší ústní dutině, které nám umožňují kousat, žvýkat, smát se a občas nás nutí k návštěvě zubaře. Ačkoliv každý z nás má zuby (no, s výjimkou nejmenších miminek a několika starších lidí, což ale není pravidlem), kolik z nás vlastně zná jejich pravá jména? Například, víte, jak se správně nazývají zuby, které každé ráno pečlivě čistíte? Myslím na to, jak si stojíte před zrcadlem a s pilností benediktinského mnicha odstraňujete přes noc nabytou patinu kávových setkání a večeří s přáteli. A proto jsem se rozhodl sepsat tento článek, ve kterém prozkoumáme, jaké názvy nesou naši pevní pomocníci v ústech. Bude to jako malá expedice do ústní dutiny, objevování úžasných jmen a funkcí jednotlivých členů naší dentální rodiny.
Střežníci úsměvu – řezáky a špičáky
Jedná se o zuby, které máte vpředu; první, které ukážete světu, když přátelsky otevřete ústa. A právě tito přední zuby nesou zajímavá jména. Začněme tedy od řezáků, které označujeme jako incisivi. To jsou ty hvězdy, co vám pomáhají odhryznout jablko nebo kousnout do sendviče. Jsou ploché, ostré a vpředu zde trůní hned čtyři – dva v horní a dva ve spodní čelisti. V době dětství se občas stávalo, že jsem ztratil nějaký ten mléčný zub při kousání tužších potravin. Jana si potom vždycky pohrávala s myšlenkou, že bych měl na kuchyňské poličce sbírku těchto mléčných "trofejí". Naštěstí se k tomu nikdy nedostalo. Tu a tam ale míváme večer při zubní hygieně zábavný rozhovor o tom, jak kdysi mé řezáky vypadávaly jako na běžícím pásu. Vedle řezáků mají své místo špičáky, canini. Jsou to ti, které použijete, když chcete něco "roztrhat", mají takový ten predátorský tvar - špičatý a ideální pro trhání masa. A i když dnes už většina z nás maso neroztrhává holýma rukama jako naši předci z pravěku, špičáky stále hrají svou roli v naší jídelníčkové symfonii.
Hlavní žvýkači a meliči - premoláry a moláry
Já opravdu miluji dobře upečený steak nebo křupavou bagetu se zrajícím sýrem, a při těchto příležitostech nastupují na scénu naši mistři žvýkání - premoláry a moláry. Premoláry, nazývané také prekutány nebo bikuspidy, jsou umístěny za špičáky a formují jakýsi přechod mezi řeznou a drticí částí zubů. Jsou nižší než moláry, a jsou takoví univerzálové - jak řežou, tak drtí. Moláry, neboli kutry nebo stoličky, jsou ty opravdu mohutné jedince v ústní dutině, co mají za úkol rozmělnit potravu na dostatečně malé kousky, abychom ji mohli bezpečně polknout. Tady si občas všimnete, že máte dojem, že něco slyšíte, když žvýkáte - ano, to jsou vaše moláry, co si prohodit nejeden "povídací kroužek" s čelistí.
Zlatý valčík – zubní vzorec
Podívejme se na zubní vzorec, ten zlatý klíček v arzenálu zubních terminologií. Dospělý člověk má obvykle obsáhlé sui generis orchestrum 32 zubů, avšak některým šťastlivcům některé zuby chybí nebo se ani nikdy neobjeví. Zubní vzorec vypadá nějak takto: 2.1.2.3 – to znamená, že ve každém kvadrantu úst máte dva řezáky, jeden špičák, dva premoláry a tři moláry. Tedy kdybyste se rozhodli vstoupit do vášnivého tance s čísly, našli byste nakonec 32 tanečníků. Přiznám se, že pokud jde o počty, bývám někdy zmaten, obzvláště když se po večerním brouzdání na internetu dozvím, že někdo má místo klasického uspořádání 2.1.2.3 spíše vzorec 2.0.2.3. Znamená to, že tyto osoby mají v každém kvadrantu místo jednoho špičáku rovnou nulu. S tímto zjištěním se mi vždy vybaví příběh mého dobrého známého, který měl jeden špičák fitness, tedy nikdy se mu neobjevil. A jak často vtipkoval, v jeho ústní symfonii hrál špičák roli pozdního náhradníka, který se nikdy neobjevil na srazu.
Osudový gentleman – zub moudrosti
A pokud si myslíte, že všechny zuby jsou tiše usazené v ústní dutině a představují dobře vychovanou melodii, opět vás musím vyvést z omylu. Zub moudrosti, neboli moudrák, je osudový gentleman mezi nimi. I když některým z nás tyto zuby celý život nevyrůstají, jiní zažijí jeho příchod jako turbulentní povstání. Moudráky jsou ty třetí moláry, co se obvykle objevují v našich dvacátých letech. A jejich erupce do světa ústní dutiny bývá občas tak dramatická, že dokáže posunout ostatní zuby nebo způsobit bolest a nepohodlí. Z vlastní zkušenosti musím přiznat, že když se mi začaly objevovat moudráky, měl jsem pocit, jako by mi v ústech zasazovali malou bombu. A kdo by to nevěděl, že vzhledem ke své problematické povaze bývají moudráky často nominovány na extrakci. Jana se mi vždycky směje, když o tom mluvím, protože jí její moudráky vyrostly bez jakýchkoli dramatických tahů a jsou prý stále na svém místě, jako dobří občané jejího zubního panství.
Záhadné dědictví – genetika zubů
Náš úsměv a zubní vzorec jsou částečně dílem naší genetiky. Máte-li v ústech nějaké zvláštní uspořádání (nebo například extra zub, který se občas objeví), je dost pravděpodobné, že jste to zdědili po svých předcích. Nejedná se o naprosto přesné pravidlo, ale často se stává, že podoby zubů jdou v rodinách. Vzpomínám na jedno rodinné setkání, kde po několika sklenkách vína, jsme se rozhodli porovnat své zubní "klenoty" a zjistili jsme, že mnoho z nás má podobně umístěné špičáky. Naše zubní tradice je tak silná, že by si snad zasloužila vlastní rodinný erb. Věda nám potvrzuje, že genetické predispozice hrají roli i v odolnosti zubů proti zubnímu kazu nebo v předpokladech k určitým ortodontickým problémům. Takže když příště odsuzujete své zuby za to, že si vyžadují navštěvu ortodontisty, pamatujte – možná za to můžete poděkovat svým praprapředkům.
Zvyková a kulturní diverzita ve formách úsměvu
Jak jsme si již řekli, zuby nejsou jen o genetice, ale také o kultuře. Je fascinující vidět, jak se ideály krásy a praktiky údržby zubů liší po celém světě. V některých kulturách je bělení zubů považováno za must-have, zatímco v jiných je naopak ceněna přirozenost a jemné odstíny slonoviny. Občas si připadám jako detektiv, sledujícím, jak se lidé na různých místech k svým zubům chovají, jaký význam jim přikládají a jaké role zuby sehrávají v sociálních interakcích. Nezapomeňme, že v některých kulturách je rozestup mezi předními zuby znakem krásy a úspěchu neboli to, co mi říkával můj dědeček, "prostor pro štěstí". Při jedné dovolené na Bali jsem dokonce viděl, jak tamní lidé provádějí rituál vybroušení zubů, aby odstranili "zvířecí" aspekty osobnosti. Zkrátka, bez ohledu na kulturní pozadí, úsměv a zuby jsou univerzálně důležitou součástí našeho vzhledu a výrazu.
Třpytivý režim údržby – Důležitost péče o zuby
Změna tématu – péče o zuby. Nezáleží na tom, jaké máte zuby nebo kolik zubních vzorců znáte nazpaměť, pokud o své zuby náležitě nepéčujete, riskujete různé problémy. A to jde od kazu, přes onemocnění dásní, až po ztrátu zubů. A věřte mi, náhradní zuby vždycky přijdou draho, nejen finančně, ale i pocitově. Mnoho lidí podceňuje význam pravidelného kartáčkování, nitě a ústní vody. Já jsem si to rigózu vybudoval na základě jednoho ne tak vtipného zážitku z dětství, kdy mi na táboře zjistili kaz a já musel trávit odpoledne u zubaře místo hrátek s ostatními dětmi. Tenkrát jsem si přísahal, že už nikdy nechci slzet na zubařském křesle a od té doby můj ústní hygienický rituál nevynechám ani za svět.